Květná neděle

Květná neděle (latinsky Dominica in palmis , Palmare nebo též Pašijová neděle latinsky De passione Domini) je označení pro šestou a zároveň poslední neděli postní. Připomíná jednak slavný vjezd Ježíše do Jeruzaléma a zároveň se při bohoslužbách předčítá zpráva o umučení Ježíše Krista tzv. Pašije (utrpení – latinsky Passio). Název svátku je odvozen od květů, jimiž bývají kostely vyzdobeny a které mají připomínat palmové větve, jimiž lid vítal Ježíše. V našich zemích se k tomuto účelu užívá tzv. kočiček, tedy vrbových větviček s částečně rozvitými pupeny.

Zpráva poutnice Etherie z 5. století uvádí, že se v Jeruzalémě v ten den za časného odpoledne shromažďovali křesťané na Olivové hoře a po bohoslužbě šli s palmovými či olivovými ratolestmi v rukou do Jeruzaléma. Brzy se tento obřad s průvodem rozšířil nejprve v křesťanských církvích Východu.

Na Západě v Gálii a v Hispánii už v 6. století existoval název Květná neděle. Průvod s ratolestmi však nebyl ještě znám. Svěcení a užívání ratolestí je v západní církvi doloženo až v 8. století. Brzy nato se v severněji položených zemích začaly používat místo palmových ratolestí jakékoliv vyrašené větvičky. Největší oblibu si získaly rozkvetlé ratolesti vrby jívy.

Začátek bohoslužeb o Květné neděli je nesen v duchu slavného vjezdu Ježíše do Jeruzaléma. Průvod s ratolestmi je podle Římského ritu a daných okolností možno uskutečnit z místa mimo kostel. Za zpěvu se věřící ubírají do kostela. Při bohoslužbě slova v kostele se předčítá, nebo zpívá zpráva o umučení Ježíše Krista tzv. Pašije. Liturgická barva je červená.