Mezotinta

Řadí se do tisku z hloubky.Vznikla v 17. století v Německu a jejím objevitelem byl Ludwig von Siegen (1609-1676). Tato technika dovolila dávno před akvatintou zaplnit celou plochu obrazu libovolně odstupňovanou barvou. Měděná deska se co nejjemněji rozzrní pomocí skobliny (polokruhový nůž, hustě špičatě ozubený). Je třeba trpělivě a mnohokrát přejít skoblinou všemi směry.

Toto skoblení trvá velmi dlouho a potřebuje velkou zručnost. Je také potřeba dbát na

pravidelnost zrnění. Po nazrnění se zrnka kovu odškrabují škrabátkem a deska se nakonec uhladí hladítkem.Nazrněná destička
se při tisku dosti opotřebovává a sametová hloubka se postupně ztrácí.

Technika mezzotinty je jednou z nejpůsobivějších technik - výsledná grafika rozehrává celou škálu sametových odstínů zvolené barvy. Bohužel ji dnes umělci pro její obtížnost a časovou náročnost těměř nepoužívají. Častěji se jí používá při kombinaci s jinou technikou. Mezzotinta dá běžně pouze 40-60 kvalitních tisků.