Něco málo k Mexickému večeru

Mexiko, plným názvem Spojené státy mexické, španělsky Estados Unidos Mexicanos, je federativní republika na americkém kontinentě. Geopoliticky bývá řazena buď k Severní Americe nebo Střední Americe.

Spojené státy mexické jsou americká země. Na severu hraničí s USA a na jihu s Guatemalou a Belize. K Mexiku patří také několik ostrovů ležících na západě v Tichém oceánu, a na východě okolo pobřeží v Mexickém zálivu, či Karibském moři. Nejnižším bodem je proláklina nedaleko Mexicali (–10 m).

Hlavní město: Ciudad de México

Rozloha: 1 964 375 km² (13. na světě)
z toho 2,5 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Citlaltépetl (5636 m n. m.)
Časové pásmo: −6 až −8 h
Poloha: 23° 19′ s. š., 102° 22′ z. d.
Počet obyvatel: 112 322 757 (11. na světě, Census 2010[1])
Hustota zalidnění:
54,3 osob/km²
Jazyk: španělština
Náboženství:
katolické 89 %
protestantské 6 %

Historie Mexika

V předkolumbovském období se na území dnešního středního a jižního Mexika rozvíjely mezoamerické civilizace. Po příchodu Evropanů do „Nového světa“ dobyl mezi roky 1519 a 1521 conquistador Hernán Cortés Aztéckou říši, záhy poté obrátili Španělé pozornost na ostatní indiánské státy v oblasti, přičemž poslední dobyli roku 1697. V roce 1535 založili Španělé svoji kolonii Nové Španělsko s hlavním městem Ciudad de México na místě hlavního aztéckého města Tenochtitlán přímo na území vysušeného jezera.

V první třetině 19. století sice získalo Mexiko nezávislost na Španělsku, ale odtržení Texaské republiky a po prohrané Mexicko-americké válce (1846–1848) ztratilo Mexiko rozsáhlé území na severu státu (Horní Kalifornie a Santa Fe de Nuevo México).
Vlády nad zemí se také na čas zmocnili Francouzi (1864–1867).
Zakladatelem moderního mexického státu je Benito Juárez, první prezident v Americe indiánského původu.

Díky objevu ropy v Mexickém zálivu je životní úroveň v zemi relativně vyšší, než v ostatních latinskoamerických zemích. Mexiko má činné sopky a je ohrožováno zemětřeseními. Roku 1985 jedno takové napáchalo velké škody v hlavním městě.
Během Mexické revoluce se v chudých částech Mexika (především Chiapasu) zformovalo hnutí EZLN, vedené Emilianem Zapatou, které nakonec vytvořilo na jihu země vlastní autonomní oblast a dodnes je v konfliktu s mexickou vládou.

Chichén Itzá

Chichén Itzá je zřícenina mayského města na mexickém poloostrově Yucatán na území stejnojmenného spolkového státu Yucatán. Pochází z pozdně klasického až pozdně postklasického období (cca 600-1500 n. l.).
Název Chichen Itzá pochází z mayského Chich'en Itza, což znamená V ústech studny Itza. Itza byl název skupiny ekonomů a politiků. Itza je složenina dvou slov - itz - magický, kouzelný a ha - voda.
V červenci roku 2007 byla zařazena do novodobého seznamu sedmi divů světa.

Kukulkánova pyramida

Nejznámější stavbou v Chichen Itzá je Kukulkánova pyramida.
Kukulkán (Quetzalcoatl) je hlavní mayský bůh, je bohem slunce a nebes.
Pyramida má čtvercový půdorys a na vrchol vede z každé strany 91 schodů. Je postavena tak, že při jarní rovnodennosti, když zapadá slunce, ozáří pyramidu a jak postupně zapadá, vypadá to, že se po boku pyramidy plazí had a postupně mizí.
Had byl znakem boha Kukulkána.

San Cristóbal de las Casas

San Cristóbal de las Casas (dříve Ciudad Real) je hlavní město chiapaského regionu Altos v jihovýchodním Mexiku. Nachází se na hlavní spojnici vedoucí z Tuxtly Gutiérrez do Palenque.
Město je známě díky své nádherné koloniální architektuře z dob baroka. Ve městě se etnicky střetávají dvě etincké skupiny: tzotzilové z východu a tzeltalové ze západu.
Město je pojmenováno po dominikánském mnichovi a misionáři Bartoloméovi de las Casas.

Campeche

Campeche [kampeče] je jeden ze 31 států Mexika.
Rozkládá se poloostrově Yucatán v jeho západní části při pobřeží Mexického zálivu. Hraničí s Guatemalou a Belize a dalšími mex. státy Yucatán, Quintana Roo a Tabasco.
Jeho hlavní město se celým názvem jmenuje San Francisco de Campeche a je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO.
Před příchodem Španělů na americký kontinent na tomto území fungovala mayská civilizace.

Kukulkán - Quetzalcoatl

Aztécky Quetzalcoatl byl mezoamerický bůh. Měl podobu opeřeného hada, bílého a vousatého, na rozdíl od velkého počtu aztéckých bohů byl považován za dobrého.
Když Cortés v roce 1519 napadl Aztéky, jejich vůdce Montezuma II. ho považoval za Quetzalcoatla, poněvadž byl také bílé pleti a vousatý.
Quetzalcoatl byl původně aztécký náčelník, od jehož jména byl později odvozen tento bůh.
Legenda praví, že Quetzalcoatl učil svůj lid, jak připravovat nápoj Tchocoatl a jak kakaovník šlechtit. Dal tak lidstvu kakaové boby a čokoládu.

Mayský kalendář

Mayové měli mnoho druhů kalendáře, ale nejznámější je sluneční kalendář. Měl 18 měsíců a každý z měsíců měl 20 dnů (360 dnů) a ještě na konci roku měli 5 dnů navíc. Pro každý měsíc měli svůj název a údajně měli názvy i pro každý den v měsíci. To, jak pro ně byl kalendář důležitý, lze krásně pozorovat na Kukulkánově pyramidě. Nahoru totiž vede z každé strany 91 schodů 91 krát 4 je 364 a jako 365. den se počítala stavba nahoře na pyramidě. Druhým nejznámějším kalendářem je měsíční kalendář, který má 13 měsíců po 20 dnech. Tyto dva kalendáře se potkají jednou za 52 let. 52 let byl pro Maye posvátný cyklus.