V průběhu večera procestujeme s Robertem tuto tajemnou zemi plnou záhad a překvapení, neuvěřitelně pestré historie a zajímavých lidí. Navštívíme mnoho koutů běžnými turisty opomíjené, nakoukneme pod pokličku mnoha tajemství a dotkneme se nejednoho nevšedního dobrodružství.
beseduje: Robert Nový
Vstupné: 25,- Kč
Začátek: 28.1.2020 od 19.30 hodin
Místo: sál U Boudů (Praha - Kolovraty)
Registrace pro Geocaching: listing
Finančně podpořeno z kulturních grantů MHMP Prahy.
Severní Makedonie
je vnitrozemský stát, hraničí s Kosovem na severozápadě, se Srbskem na severu, s Bulharskem na východě, s Řeckem na jihu a s Albánií na západě. Jde přibližně o severní třetinu větší zeměpisné oblasti Makedonie, která zahrnuje také sousední části severního Řecka a jihozápadního Bulharska. Geografie je určena především horami, údolími a řekami; nejvyšší pohoří jsou Korab a Šar planina. Hlavní a největší město je Skopje, bydlí v něm zhruba čtvrtina z celkových 2,06 milionů obyvatel země. Většina obyvatel jsou etničtí Makedonci, příslušníci jižních Slovanů. Významnou menšinu s 25 % tvoří Albánci, následují Turci, Romové, Srbové, Bosňané, Arumuni a Bulhaři.
Historie tohoto regionu se datuje do starověku, počínaje královstvím Paeonie, což bylo pravděpodobně smíšené Thracko-Illyrianské státní zřízení. Na konci šestého století př. n. l. byla oblast začleněna do perské Achaimenovské říše, poté byla ve čtvrtém století př. n. l. připojena ke království Makedonie (Starověká Makedonie). Římané tento region dobyli ve druhém století př. n. l., a ten se stal součástí mnohem větší provincie Makedonie. Oblast zůstala součástí Byzantské říše, ale často ji od počátku šestého století napadali a usazovali se zde slovanské kmeny, které započaly křesťanskou éru. Po staletích sporu mezi bulharskou, byzantskou a srbskou říší bylo území od poloviny 14. do počátku 20. století součástí Osmanské říše, kdy se po balkánských válkách v letech 1912 a 1913 území současné Severní Makedonie dostalo pod srbskou nadvládu. Během první světové války (1915–1918) zde vládlo Bulharské carství, ale po skončení války se vrátilo pod srbskou vládu jako součást nově vzniklého Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Během druhé světové války (1941–1944) byla Makedonie opět ovládána Bulharskem a v roce 1945 bylo území vytvořené socialistické republiky včleněno do Socialistické federativní republiky Jugoslávie, kde zůstalo až do mírového odchodu v roce 1991.
Robert Nový
Robert Nový se zabývá již od dětství několika obory lidského bádání (zkušenosti s duševními schopnostmi a klinickou smrtí, historie, mineralogie a teorie astrofyziky, k čemuž v důsledku duchovních prožitků a změn niterného vědomí přidává sanskrt, studie Véd, mysticko-filosofické literatury, překládá upanišady a tvoří k nim komentáře, jakož i další knihy pod pseudonymem Jájánanda - blažený v Jah) činný v disentu, po revoluci v Občanském fóru, prozření z děsuplných povah tvořících českou příšernou politiku, přednášková činnost (pro veřejnost na Univerzitě Karlově, pak na Lidová Univerzita Praha, v nespočtu kulturních středisek po republice, výpravy do zahraničí (1997 mapování hinduistických památek pro velvyslanectví Indonésie - Jáva a Bali, Srí-lanka, Himaláj…).
1991 - komise pro alternativní medicínu ministerstva zdravotnictví ČR, autor návrhu zákona o komoře českého léčitelství
1992 - expertízy pro klasifikaci směrů starého a nově vznikajicího jógu na ministerstvu školství ČR
1994 - ministerstvo zahraničních věcí ČR, přednášky o mysteriích české země v bulharské Sofii.
1994-1996 lektor Akademie výtvarných úmění Praha, (témata např. dějiny umění střední Asie, Indie a Tibetu, rituální umění a vidění světa skrze změněné vědomí, významy starověkých a středověkých symbolů, odlišení záznamu inspirace od pouhé abstraktní sebeprojekce nálady tvůrce na plátně obrazu).
1997 - mapování význačných pamětihodností pro velvyslanectví Indonesie v rámci projektu přiblížení hinduistického umění středoevropskému návštěvníkovi.
1998 - expedice do Himaláj, průzkum duchovních míst Himaláje.